Ohlédnutí za rokem 2013

Vytvořil: Matěj Novák | Rubrika: Škola - informace | Vytvořeno: 1.1.2014 | Zobrazeno 3001x

Rozloučili jsme se s rokem starým, a očekáváme co nám přinese rok nový, rok 2014. S loučením přichází bilancování, co se v tom roce starém povedlo a co ne. Osobně se vždy při „roční uzávěrce“ dívám na to, zda a kam jsem se za uplynulý rok posunul. Akorát s tím rozdílem, že takovéto osobní zúčtování máme správně dělat na narozeniny, takže mám ještě pár měsíců na to, abych ledacos dohnal. ;-) Ale zpět k tomu co se nám povedlo či nepovedlo v naší škole.

Zdálo se, že rok 2013 pro nás začal ne zrovna nejlépe. S loučením s rokem 2012 nastalo i loučení s dnes již bývalým prvním žákem Dojo Jaroslavem Kolcunem. Jeho odchod spíše připomínal rozvod dlouholetého manželství než osamostatnění se žáka dle japonských pravidel a etiky Budo. Dnes ale vím, že to mělo proběhnout, přesně jak proběhlo. Jinak by to nepřineslo to dobré, které to ve finále přineslo. Jardovo osamostatnění bylo nevyhnutelné. Připravoval se na realizaci svých představ a plánů delší dobu, a tak jeho odchod byl jen logickým vyústění jeho předešlých kroků. Již první rok jeho samostatnosti ukazuje, že naše pohledy na formu šíření Budo, jsou v některých aspektech nesourodé. Stejně tak jako některé teorie, které prezentuje, nekorespondují s mými dosavadními zkušenostmi z výuky Budo a sebeobrany a výsledky mých výzkumů. Nechápejte tato slova jako skryté posuzování horší a lepší či správné nebo nesprávné. V Budo je běžné, že žáci odcházejí od svých učitelů a nastupují svou vlastní cestu. Někdy je to cesta navazující na tu původní, jindy je cesta nová a jiná, jejich vlastní. V tomto případě je to ten druhý příklad. Každý odchod prvního žáka Dojo je významnou událostí. Nelze ji tedy v tomto zúčtování opomenout. Přesto, že to byl proces hektický a bolestivý, mohu dnes napsat, že tato událost byla pozitivní a prospěšná oběma stranám. Z informací na Jardových stránkách je vidět, že se mu daří naplňovat jeho představy a poslání, které si vytyčil. Jsem tomu upřímně rád a přeji mu nejen do nového roku 2014 hodně úspěchů a spokojenosti na jeho vlastní cestě.

Stejně významnou, ne-li významnější událostí, jako je odchod prvního žáka Dojo, je pro učitele i pro školu, každý student, který získal mistrovský stupeň. Všeobecně se o mne ví, že jsem velmi přísný učitel. Studenti na fakultě o tom vědí své. Proto jsem si na tento okamžik počkal 12 let. Rok 2013 nám přinesl první mistrovské technické stupně v Yamaue Aikijutsu. Míra Matějovský a Petr Batal odvedli kus poctivé práce při přípravě, kterou náležitě zúročili. Stejně jak přistupuji ke svým studentům, tak se snažím chovat i k sobě. Proto jsem se před několika lety zařekl, že osobně nebudu dělat další zkoušku na vyšší mistrovský stupeň, pokud ve škole nebudou další nositelé alespoň 1. Danu. Míra a Petr tuto mnou stanovenou překážku odstranili a pevně věřím, že v nejbližších letech nebudou jediní a budeme mít i první mistry v jujutsu. Nicméně se tímto i mě se otevřela cesta k dalším zkouškám, na 4. Dan jujutsu, a tak se mi povedla u soke Yamaueho zvládnout.

V souvislosti se zkouškami jsme zorganizovali malý čtyřhodinový seminář se soke Yamaue. Většina účastníku byla z naší školy a viděla soke Yamaue poprvé v životě. Semináře se účastnila Gábina s Jirkou, kteří mi poslední dva roky pomáhají pochopit, poznat a osvojit si nejen práci s energií, ale to čemu se říká vnitřní faktory Budo. Soke Yamaue navštívil Prahu po více jak pěti letech. V dnešní době, kdy většina lidí tíhne více k „tvrdé“ sebeobraně a úpolovým sportům to byl příjemný kontrast. Do budoucna bychom chtěly zase sokeho pozvat a uspořádat malý seminář pro ne příliš početnou skupinu. Nejlépe při příležitosti zkoušek na mistrovské stupně v aikijutsu nebo jujutsu, tedy ne později než v roce 2015.

Seminář soke Yamaue vzbudil zájem o pochopení životní energie KI jejího vyžití v životě a Budo. Proto jsme se s Gábinou a Jirkou domluvili na nepravidelné výuce formou tematických seminářů se zaměřením na základy práce s energií a souvisejícími faktory důležitými pro osobní duchovní růst. Našli jsme tak prostředníky, kteří nám pomohou se přiblížit k vnitřním faktorům Budo, jak je prezentuje soke Yamaue. Je to dlouhá a náročná cesta, zaměřená na práci na sobě samotném. A každá cesta začíná prvním krokem – třeba seminářem.

V oblasti kondiční přípravy jsme realizovali dva semináře s úvodními informacemi do kondičního systému TacFit a to v Praze a Frýdku – Místku. Uveřejnili jsme seriál článku k teorii TacFitu. Zde mám ještě malý dluh v podobě posledního dílu. :-( TacFit stále využíváme pro kondiční přípravu na pravidelných hodinách. Významnou podporou pro jeho správné provádění jsou hodiny funkčního tréninku vedené Julií. Díky ní všichni víme, jak ty „jednouché“ cviky jsou těžké. V dynamice pohybu jde hodně „ošidit“, ale jak se pohyb zpomalí, je vše nějak jinak.

Jsem rád, že na hodině funkčního tréninku pomalu chodí více lidí. Po třech letech si více lidí začíná uvědomovat, že když chtějí pro své tělo něco dobrého udělat, tak to nemusí nutně být HIT. Na hodiny funkčního tréninku pod vedením Julie si už našli cestu i zájemci, kteří nejsou členy naší školy. Je vidět, že její systém výuky založený převážně na principech následujících vývojové principy lidské motoriky získává na oblibě. Přesto, že se Julie nevěnuje bojovým umění, za tři roky co u nás vede hodiny funkčního tréninku, se stala naší neodmyslitelnou součástí.

I v tomto roce jsme nadále spolupracovali s Billem Kippem v oblasti zapracování stresových faktorů do výuky sebeobrany za využívání Predator Armour Suite. Prostřednictvím Billa a hlavně Dicka Chance se podařilo navázat úzkou spolupráci s Mattem Thomasem. Nejprve jsem v květnu strávil deset dní u Matta v Kalifornii a následně Matt přijel v říjnu do Prahy. Vedl zde několik seminářů a měl přednášku na Fakultě sportovních studií MU v Brně. Matt Thomas je člověk s velkými zkušenostmi z boje a sebeobrany, který je schopen a ochoten své zkušenosti předávat. V uplynulém roce byl pro nás a i mne osobně neocenitelný přínosem. Naše spolupráce bude nadále pokračovat, i když nebude vhledem k vzdálenosti častá, ale o to bude intenzivnější.

V loňském roce jsme zorganizovali dva úspěšné kurzy sebeobrany pro ženy. Od prvního kurzu uteklo již deset let, a proto byl čas na malé ohlédnutí. Do nového roku chceme připravit nový koncept výuky co do organizace tak i obsahu. Nepůjde o razantní změny, ale o zapracování vlastních poznatků, zpětných vazeb od účastnic a výsledků konzultací s instruktory Model Mugging a FAST Defense.

Rok 2013 byl rokem, který nám vzal i dal. Ušli jsme kus cesty a vytvořili nové dobré základy, které nám pomohou se v novém roce dále posouvat. V rovině ideové jsme nadále zůstali školou „rodinného typu“. Spolu s novým prvním žákem Dojo se formoval i schopný a sourodý instruktorský tým, který na sobě pracuje a roste. Co více si přát? ;-)

Na závěr bych chtěl poděkovat všem žákům a hlavně instruktorům za práci a posun, který na sobě udělali. Za pomoc nejen při organizaci a vedení výuky, ale hlavně za podporu a motivaci k mému setrvání na cestě učitele, kterou pro mne jsou.

Do nového roku Vám všem a všem našim kamarádům bojovníkům a příznivcům přeji hodně štěstí, zdraví a sil na cestu novým rokem 2014.

Matěj