rubriky článků

Jujutsu & Aikijutsu
Počet článků: 21

Sebeobrana
Počet článků: 59

Kondiční příprava
Počet článků: 21

Škola - informace
Počet článků: 14

Zajímavosti
Počet článků: 15


pravidelná cvičení

Jujutsu/BJJ
Pondělí 19:00:00-21:00:00
Vede: Matěj Novák, Jan Lalinský

jujutsu/BJJ
Středa 20:00:00-21:30:00
Vede: Matěj Novák, Jan Lalinský

aikijutsu
Pondělí 19:00:00-21:00:00
Vede: Miroslav Matějovský, Petr Batal

aikijutsu
Středa 20:00:00-21:30:00
Vede: Miroslav Matějovský, Petr Batal

Funkční trenink
Pondělí 18:00:00-19:00:00
Vede: Julia Demeková



Sebeobrana - Reakční doby a rozhodovací proces 1/2

Vytvořil: Matěj Novák | Rubrika: Sebeobrana | Vytvořeno: 23.2.2014 | Zobrazeno 3823x

Na současném pohledu na reakční dobu v sebeobraně se podílí aplikace mnoha vědních disciplín a informace z příbuzných oborů jako je vojenství nebo provádění policejního služebního zákroku či střelectví. Na sebeobranu se nahlíží jako na řešení konfliktní situace nebo aplikované bojové situace. První pohled, kterému se budeme věnovat v tomto díle, přináší do sebeobrany více poznatky aplikované z vojenského vedení boje. Současná teorie nahlíží na reakční dobu v sebeobraně spíše jako na rozhodovací proces pod specifickým psychickým zatížením (stresem). Principiálně všechny současné teorie nahlížejí na reakční čas jako na dobu procesu zpracování informací v několika na sebe navazujících fázích. Každá teorie na stejnou problematiku nahlíží z jiného úhlu pohledu – pohledu svého vědního oboru.

Asi nejznámější teorie aplikovaná na základě armádních zkušeností je tzv. smyčka O.O.D.A. Jde o zkratku vytvořenou z počátečních anglických slov: Observe – Orient – Decide – Act. Autorem této teorie je plukovník amerického letectva John Boyd, který velel skupině pilotů v Korejské válce (1950 – 1953). Snažil se pochopit myšlení bojových pilotů v boji a najít cestu jak zrychlit jejich reakce v boji a tím zvýšit šance na úspěch. Výsledkem je dnes populární teorie, která je vyžívána i při plánování obchodních strategií nebo ve zpravodajství. My se ale podíváme, jak je využívána v sebeobraně. Je možná vhodné upozornit, že je zde nahlíženo na sebeobranu šířeji než jen jako na řešení fyzického útoku. Pojmově, zde máme obsahový přesah do sebeochrany. Ale o tom někdy jindy ;-)

Co tedy OODA znamená?

Takováto podobná rozhodnutí děláme denně. Zajišťují nám, že se každý den vrátíme v bezpečí domů. Připadne vám to jednoduché a srozumitelné? Ano, ono se to tak zdá. Proto může snadno dojít k nedostatečnému pochopení a následné aplikaci. Pro aplikaci této smyčky je potřeba chápat další hlubší souvislosti. V průběhu let aplikace této teorie, se postupně objevovali další důležité doplňující informace.

Nejprve se zkoumal reakční čas na jednoduchou reakci (známý jeden podnět a známá jedna reakce – vidím světlo zmáčknu toto tlačítko, vidím brzdová světla, stoupnu na brzdu). Časem přišlo hledání odpovědi na otázku, jak se změní reakční čas při reakci výběrové. Odpověď přišla v podobě Hickova zákona, který nám říká, že přidáme-li druhý podnět do rozhodovacího procesu, čas výběrové reakce se prodlouží o 58%.

S postupem času si instruktoři uvědomili, že jim model jednoduché a výběrové reakce nestačí. Došli k závěru, že sebeobrana není jen o řešení útoku (jednoho či několika), ale komplexní situace. Vědci se proto zabývali nejenom počtem podnětů, ale komplexností reakcí, tedy více podnětů s různou významností a vzájemnou provázaností. V takovém případě se reakční doba prodlužuje o 31%.

S tímto souvisí také větší obtížnost. V souvislosti s tím je zmiňován Yerkes – Dodson zákon – optimální vzrušení efektivity chování klesá se zvyšováním obtížnosti a komplexnosti.

Zde jen již výčet jakými dalšími podněty v návaznosti na reakční dobu byste se měli zabývat:

To vše je ještě nutno vidět optikou toho, že se rozhodujeme na základě našich zkušenost i zkušeností přejatých, druhu a způsobu tréninku, který jsme absolvovali, či typu naší osobnosti a našeho nastavení mysli v konkrétní situaci. Při výuce sebeobrany jsem viděl naprosto diametrálně odlišné reakce na stejné podněty hrozby – „sporťačka“ nezatížená jakoukoli psychickou újmou ve spojení s řešením sebeobranné situace a oběti sexuálního anebo násilného trestného činu. Jejich smyčky O.O.D.A. budou velmi odlišné!

Jakmile porozumíme naší smyčce je čas se posunout k druhému stupni taktické aplikace smyčky O.O.D.A – pochopit smyčku O.O.D.A. protivníka. Jen tak můžeme tu naši učinit rychlejší (reakční čas kratší) a tak zvýšit naše šance na vítězství. Je také potřeba si uvědomit, že smyčka není jednorázová záležitost. Rozhodovací proces je taková nekonečná smyčka opakujících se kroků O.O.D.A., spouštějící se na základě zpětné vazby a aktuálních změn situace, a to pokud možno v co nejrychlejším sle­du.

V tomto díle jsme se věnovali reakční době spíše z taktického pohledu. Příště se na rozhodovací proces podíváme právě z pohledu psychologie a na to co nám rozhodovací proces (reakční dobu) prodlužuje nebo dokonce celý proces zablokuje. Při výuce provádění služebního zákroku za pomoci bojových modelových situací, jsem několikrát viděl zablokování rozhodovacího procesu i na několik minut. Příčinou byla míra pociťovaného psychického zatížení (stresu).

-mn-

Související články:

Sebeobrana – Reakční doba a rozhodovací proces 2/2

Hickuv zakon

O Cooperově stupnici připravenosti a nejen o ní