Vybrané instinktivní reakce a jejich využití ve výuce sebeobrany - část 2

Vytvořil: Matěj Novák | Rubrika: Sebeobrana | Vytvořeno: 29.11.2011 | Zobrazeno 5584x

VÝZKUM

Předmětem výzkumného šetření bylo zjištění přítomnosti obranných reakcí v situaci ohrožení života a/nebo zdraví, které byly popsány v úvodu přednášky. Jedná se o dvě základní reakce. První je reakce „odtlačení nebezpečí/vytvoření překážky“, kterou využívá ve svém systému sebeobrany Tony Bauer. Pro potřeby prováděného výzkumu si ji označíme jako „reakci č. 1“. Druhou reakci, v podobě popisovaného štítu, kdy dochází k zvednutí ramena, dlaně jsou položeny na hlavě, lokty směřují proti hrozbě, ruce a ramena tak kryjí důležitá vitální místa na krku a hlavě. Je využívána v Keysi Fighting Method. Často je tato poloha rukou spojována s embryonální polohou. Pro potřeby prováděného výzkumu si ji označíme jako „reakci č. 2“.

CÍL VÝZKUMU

Zjistit přítomnost instinktivních obranných reakcí č. 1 a 2 z vybraných videozáznamů reálných situací, kdy byl člověk vystaven fyzickému útoku na zdraví nebo život.

Reakce odtláčení nebezpečí, kterou do současné doby nejpodrobněji rozpracoval Tony Blauer
Reakce ochrany vitálních zón (embryonální poloha), kterou do současné doby nejpodrobněji rozpracovali, Justo Dieguez a Andy Norman.

Výzkumná otázka – Dostavují se uvedené instinktivní obranné reakce č. 1 a 2 při řešení reálných sebeobranných situací?

Metody

Pro ověření výzkumné otázky byly použity následující metody výzkumného šeření:

Analýza a syntéza literárních pramenů
Shromáždění a výběr videozáznamů
Analýzy a syntéza videozáznamů
Analýza a interpretace dat

Na začátku výzkumu bylo provedeno shromáždění a analýza literárních pramenů českých i zahraničních autorů z oblasti výuky sebeobrany. Následně byl proveden prvotní výběr videozáznamů na veřejné internetové síti a jejich uchování. K těmto datům byly přidány i videozáznamy získané v dřívější době a archivované pro potřeby výuky sebeobrany a služebních zákroků policistů. Z tohoto základního objemu bylo vybráno 20 videozáznamů reálných situací, které zachytili účastníci konfliktních situací nebo soukromé či veřejné bezpečnostní kamery. Videozáznamy byly vybírány tak, aby zachycovaly širší škálu konfliktních situací, které vyústily ve fyzický útok. Na záznamech jsou zachyceny domluvené bitky jednotlivců i rvačky skupin, útoky žen na muže, služební zákroky policistů i nájemná vražda. Intenzita a síla hrozby je tedy velmi rozdílná od újmy na zdraví až k smrti. Videozáznamy byly pořízeny v České republice, ale i v zahraničí.

Následující tabulky ukazují zastoupení typu konfliktních situací a druhy útoku.

Analýzou uvedených videozáznamů byla potvrzena hypotéza. Zkoumané reflexní obrané reakce se v situacích ohrožení života a/nebo zdraví objevují a jejich zapracování do současných standardů sebeobrany je opodstatněné. Při výzkumu bylo zjištěno mnoho doplňujících informací důležitých pro bližší pochopení průběhu reakcí.

Reakce č. 1 – odtlačení nebezpečí – byla na videozáznamech používána hlavně při útoku střelnou zbraní, kde spíše než odtlačení nebezpečí, jak o něm hovoří Tony Blauer se obránce snaží vytvořit pomyslnou překážku mezi hrozbou a jím samotným.

Na této fotce můžeme vidět obrannou reakci policisty v utajení, na kterého dealer drog začal nečekaně střílet. Policista se snaží vytvořit překážku mezi hlavní zbraně a jeho samotným. Tuto překážku vytváříme i pomoci nohou. Na videozáznamech se toto ukázalo v situaci, kdy obránce leží na zemi a útočník se zbraní stojí u něj a střelnou zbraň používá aktivně, nebo i pasivně (hrozí jejím použitím).

Tato fotografie ukazuje cestujícího v metru v Mexico City, který se snažil zastavit útočníka, který začal v metru střílet. Z videozáznamů bylo také analyzováno, že reakce č. 1 je prováděna jednou rukou, ale i oběma. Obranná reakce jednou rukou je vidět jednak na předchozích fotografiích, ale i na výše uvedené fotografii, která ukazuje reakci za použití obou rukou. Zde se jednalo o partnerskou hádku, kdy partnerka byla agresivnější než muž, který se jen pasivně bránil proto hozeným předmětům a později i proti úderům ženy. Tato fotografie také ukazuje další reakce, které doprovází reakci č. 1. V tomto případě jde o odvrácení hlavy (obličeje) od nebezpečí (hozené předměty).

Reakce č. 2 – ochrana vitálních zón – je často spojována s embryonální polohu, zvláště pokud je útok velmi intenzivní, nebo trvá delší dobu jak je vidět na těchto fotografiích, kdy se jednalo o přepadení, dále o partnerskou hádku a poslední fotografie ukazuje konflikt v supermarketu. Fotografie prokazují, že obranná reakce je zaujímána jak vleže na boku, tak i na zádech, případně ve dřepu.

Analýzou a syntézou bylo zjištěno i několik nových informací, které nebyly před výzkumem známy. První a klíčovou informací bylo, že zkoumané reakce se objevují i v situacích, kdy se nejedná o náhlý nečekaný útok, který vyvolává úlek. Označení instinktivních obranných reakcí jako úlekových, je tedy nadbytečné. Hlavím přínosem tohoto zjištění je, že zkoumané obranné reakce se dostavuji v okamžiku, kdy obránce vnitřně rezignuje na aktivní obranu. Tento stav se na videozáznamech objevoval i opakovaně a byl střídán i aktivním přístupem k řešení konfliktu nebo obrany. Toto zjištění mne utvrzuje v závěru, že využití zkoumaných reakcí v současné didaktice je opodstatněné.

Druhým závažným zjištěním bylo zaznamenání dalších nezkoumaných reakcí jako:

defenzivní využití úchopu,
ofenzivní využití úchopu,
zvednutí ramen,
odvrácení těla od směru útoku – hlava, obličej,
odvrácení těla od směru útoku – trup (nastavení zad),
tlačení

Tyto reakce nebyly předmětem zkoumání. Na druhé straně nejsou v odborné literatuře neznámy. Jejich úloha při řešení sebeobranných situací a případně jejich význam pro didaktiku sebeobrany by měl být předmětem dalšího zkoumání.

Třetím novým zjištění byly podmínky, kdy se obranné reakce nedostavují. Na analyzovaných videozáznamech se dvakrát obranné reakce neprojevily. První videozáznam zachytil nájemnou vraždu, kdy oběť do poslední chvíle o útočníkovi a útoku nevěděla. Druhý záznam zachytil obránce, který úspěšně odrážel útoky za využití dovedností získaných z úpolových sportů.

Analýza vede k závěru, že se reakce nedostaví v následujících případech:

Hrozící nebezpečí jsme nerozeznaly, nevíme o něm.
Stres z sebeobranné situace nedosáhne hraniční situace, kdy vnitřně rezignujeme na aktivní obranu.

ZÁVĚR

Výzkumem založeným na analýze a syntéze chování člověka v situacích, kdy je v hrožení života a/nebo zdraví, bylo zjištěno, že obranné „úlekové“ reakce se objevují v takové podobě, jak jsou popisovány zahraničními instruktory. Prokázaly se také bližší souvislosti mezi jednotlivými reakcemi, a že se neobjevují jen v situaci úleku, ale také za jakých podmínek se neobjeví žádné obranné reakce. A v neposlední řadě výzkum ukázal přítomnosti i jiných obranných reakcí, které jsou v teorii sebeobrany známé, ale nebyly předmětem výzkumu této práce. Z didaktického pohledu je tedy opodstatněné aplikovat postupy založené na obranných reakcích do výuky.

Zdroj fotografií:

http://www.blackbeltmag.com/archives/690

Ryan R., The Shield. The Ultimate Form Of Defense is Designed for Worst-Case Scenario

Propagační materiály KFM

http://www.comegetyousome.com, http://www.mentalzero.com