Tajemství Shredderu

Vytvořil: Matěj Novák | Rubrika: Sebeobrana | Vytvořeno: 3.11.2013 | Zobrazeno 3994x

Níže uvádíme další článek věnující se konceptu Shredderu. První článek, který zde byl uveřejněn, se setkal s velkým zájmem, a proto jsme se rozhodli uveřejnit další, který se touto problematikou také zabývá. Zatímco první byl Shredder variantou Sammyho Franca, tento článek pojednává o tvůrci konceptu Richardu Dimitri. Jde o překlad článku z časopisu Black Belt.*

Tajemství Shredderu

Schopnost použít špinavé triky při konfliktu jsou asi tím, co pomůže člověku nebýt vážně zraněn. Techniky zahrnující škrábání, kousání, drápání, vypichování očí, tahání vlasů, lámání nosní přepážky a zasazování mnoha úderů na krátkou vzdálenost, to je to, co činí Shredder velice efektivní technikou při sebeobraně. Mnoho instruktorů bojových umění zjišťuje, že využití podobných technik je při sebeobraně potřebné, ale i velice účinné. Jeden z těch, kteří v oblasti používání „špinavých triků“ udávají směr, je Richard Dimitri, zakladatel bojového systému Senshido. Dimitri však také poznamenává, že tyto triky nemohou být použity jako jediné univerzální řešení všech situací. Nicméně pro situace, kde jde skutečně o život, je Shredder receptem na vítězství – nepřerušované pohyby na útočníkově tváři, které plynule přechází z jedné techniky do druhé a nedávají tak útočníkovi šanci „se nadechnout“, zmobilizovat své síly a zaútočit, to je Shredder. Shredder je záměrně koncipován tak, aby byl využitelný v jakémkoliv systému sebeobrany. Není tedy nutné cvičit Senshido, aby člověk pronikl do tajů Shredderu.

Richard Dimitri začal své studium bojových uměních před více jak 30 lety. Nejdříve se věnoval kyokushinkai karate, aikido a hung gar kungfu. Poté pracoval nějakou dobu jako tělesný strážce, vyhazovač, ale i ochranka. Během této doby si uvědomil, že takzvaná tradiční bojová umění mají v sobě jistá omezení. Když si rozebral rvačky, kterých se účastnil, zjistil, že veškerá jeho schopnost použít naučené techniky se zredukovala na techniky založené na hrubé motorice, a proto začal vyvíjet systém, který by toto zohledňoval. Jedna z prvních věcí, kterou si uvědomil, byl fakt, že trénink násilí v dojo či ringu se diametrálně liší z hlediska chování, psychologie, ale i taktického pohledu v porovnání s násilím na ulici. A toto bohužel takzvané tradiční školy sebeobrany nezohledňují. Proto se vydal cestou studia boxu a zápasu a začátkem devadesátých let také studiem systému Tony Blauera, kde působil jako asistent instruktor, než se jejich cesty po třech letech rozešly.

Vývoj Shredderu

Při vývoji Shredderu měl Dimitri jediný cíl – musí to fungovat pro všechny. „Nezajímal mě trénink mistra v těžké váze“, říká Dimitri. „Mou cílovou skupinou je žena v domácnosti, úředník nebo dítě, prostě průměrný člověk“. Pokud tedy nějaký pohyb nefungoval proti většímu a silnějšímu protivníkovi, pak jej Dimitri zavrhnul jako nepraktický pro sebeobranu. Tímto způsobem se soustředil na nástroje, které nevyžadují zvládnutí síly či velikosti. Hledal techniky, které způsobí maximální poškození s minimálním úsilím, a kde funguje primárně hrubá motorika. Cílovou oblastí útoku jsou oči, tvář a krk. A ačkoliv podobné techniky je možné nalézt i v jiných bojových systémech, Dimitri zjistil, že tyto techniky nebyly vyučovány tak, aby je studenti poté mohli použít v chaosu rvačky. Vytvořil tedy koncept, který obejde přirozené instinktivní reakce útočníka (natažené ruce, ruce zakrývající si hlavu) a ukončí konflikt tak rychle, jak je to jen možné. Jeho hlavním principem bylo:“Jakmile navážete kontakt se soupeřem, způsobte co nejvíce bolesti.“

A k tomu mu pomohl přístroj, který běžně naleznete v kancelářích – skartovačku. Jakmile se dostane papír do kontaktu, skartovačka jej již nepustí, dokud jej nerozřeže na drobné proužky. „A teď si představte že vaše ruce jsou takovou skartovačkou útočící na vitální místa na lidském těle bez jakéhokoliv přerušení.“ Non stop akce donutí vašeho soupeře přejít z útočné do obranné fáze a okamžitě sníží jeho „predátor instinkt“ na minimum."

Fyzická aplikace

Úspěšná aplikace Shredderu je založena na několika taktických předpokladech a vzorcích chování. Jelikož se jedná o techniku boje na velmi krátkou vzdálenost, jeho účinnost je o to vyšší, pokud obránce reaguje způsobem, kterým útočník očekává, což vede k podcenění obránce a spuštění svého krytu. A v tento moment přichází na řadu scénáře a proti-úderové obleky (například High Gear od Tony Bauera). V okamžiku, kdy útočník spustí kryt, obránce provede protiútok a spustí nepřerušovanou kombinaci útoků na oči, tvář, nos, údery hlavou, atd. To zahrnuje také lámání prstů, které může útočník „nabídnout“ ve snaze ochránit si obličej od dalšího zranění, ale také nízké kopy případně údery kolenem do slabin. Reakce protivníka určuje následnou techniku obránce, protože celý koncept je založen na taktilních podnětech – objevit volné otevřené místo a zaútočit. Všechny výše uvedené způsoby jsou postavené tak, aby jeden vycházel plynule z druhého, bez jakéhokoliv přerušení, bez přestávky, která by útočníkovi dala šanci zhodnotit situaci a provést poté kontra techniku. Cílem je zahltit protivníka útoky na různá místa na jeho těle různými nástroji bez jakéhokoliv přerušení. Základní součástí Shredderu je tzv. „čtvrteční rytmus“ (Quarter beat) Dimitri toto vysvětluje jako způsob útoku, kdy se již ruka nestahuje, „nenabíjí“ k dalšímu útoku, ale plynule přejde do dalšího útoku na nejbližší volné místo na útočníkově těle. Například vertikální útok prsty do očí plynule přejde úderu dlaní do brady a poté do kladiva do nosní přepážky. Síla každého dalšího útoku je sice menší než v případě „nabití si“, nicméně toto je vyvážené zvýšenou šancí efektivně zasáhnout další cílovou oblast a poskytuje tak daleko kratší čas útočníkovi k reakci na útok. Navíc mnoho technik, které jsou základem Shredderu, nevyžadují „nabíjení si“. Jde například o drápání, píchání do očí, apod. Koncept Shredderu není v jednom jediném rozhodujícím úderu stejně tak jako motorová pila nespoléhá na jeden jediný zub pro přeřezání kmene stromu. Jeho síla spočívá v neustálém cyklování pohybů za použití různých nástrojů (dlaň, prsty, pěst, ale i koleno, loket, apod.)

Aby obránce dosáhl maximálního efektu, Dimitri doporučuje svým studentům „zakotvit“ (Anchoring) útočníka tak, aby se nemohl odtáhnout. Chytnout uši, rameno či záda, zaklinčovat za krk, případně za-stabilizovat jinou část těla tak, aby nemohl uniknout obráncově technice. V ideálním případě by se „kotvení“ mělo pravidelně obměňovat, aby obránce neposkytl útočníkovi šanci najít slabé místo a dostat se ze skartovačky. Je možné tak během samotného procesu „skartování útočníka“ plynule měnit ruce „kotvící“ útočníka. Konečným cílem je dostat se za útočníka, kde jej již bude mít obránce plně pod kontrolou a může jej kdykoliv dostat na zem. Kromě výše uvedených principů je také důležitá práce nohou. „Neustále se pohybujte spolu s útočníkem“, doporučuje Dimitri,“použijte Shredder, aby byl útočník neustále mimo své těžiště. Pokud jste v situaci, kdy stojíte proti více útočníkům, můžete jednoho z nich použít jako štít proti ostatním, zatímco se budete věnovat skartování jeho tváře.“

Vstup do scénářů

V systému Senshido používá Richard Dimitri scénáře, které jsou více než pouhým řízeným drilem, kdy student ví, jaký útok přijde a jednoduše vyčká na správné načasování se svou reakcí. Scénáře pouze rámcově popíší konflikt a je na útočníkovi, aby zvolil způsob a čas útoku. Takový scénář tak umožní obránci pochopit, že v reálném konfliktu nic není předem určené. Musí se vypořádat s verbální agresivitou, která u žen navíc přerůstá v sexuální obtěžování. Scénáře jsou vždy spontánní a dynamické nicméně, jsou-li správně nastavené, pak slouží jako neocenitelný zdroj informací a zkušeností bez nutnosti vyslat studenta do reálného absolutně nekontrolovatelného konfliktu a doufat, že nedojde k vážným zraněním. Aby se studenti Senshido naučili i včas rozeznat nebezpečí, nacvičují všechny fáze konfliktu, kdy ne vždy musí daný scénář skončit fyzickým napadením a aplikací Shredderu.

Pilování pohybů

Jednotlivé části Shredder konceptu jsou tak přirozené, že je budete schopni vykonat i pod stresem ve rvačce. Nicméně k tomu, abyste se je naučili správně navazovat a přesně cílit, je potřeba absolvovat patřičný trénink. V Senshido platí, že co se netrénuje v maximálně podobných podmínkách, se v reále na ulici nepovede. Začněte se proto učit spojovat jednotlivé útoky do plynulého pohybu. Cvičte toto na svém sparringovi či na BOBovi. Dimitri nedoporučuje učit předem dané kombinace, jelikož se pak situace může v mžiku změnit a vy nebudete schopni dokončit svou naučenou kombinaci. Místo toho se učte improvizovat a zkoušet různé varianty. Protože až situace samotná vám bude určovat kam se pohnete a jaký útok bude následovat.

V následném kroku se učte manipulaci s hlavou útočníka. Otáčejte ji, naklánějte do strany pomocí svých loktů, ale i kladivových úderů, apod. Naučte se chytnout jeho uši a pevně držet, případně simulovat bod do očí. To vše cvičte ve všech pozicích z postoje do lehu, kdy na vás bude útočník sedět. Díky mnoha letům zkušeností Dimitri zjistil, že je velký rozdíl mezi drily, které provádíte a pilujete v dojo a poté využíváte některé jejich části na ulici. Proto v okamžiku, kdy si nacvičíte plynulost při navazování jednotlivých útoků, ale také improvizaci, měli byste si obléknout přilby a chrániče a vše zkusit v plném kontaktu. Půjde sice pouze o typ sparingu, nicméně i toto je jako další stupeň ve vývoji vynikající prostředek pro zlepšení vašich schopností.

Ve finále je pak potřeba absolvovat modelové situace zahrnující jednoho i více útočníků, ať už ozbrojených či neozbrojených. Během této fáze najednou zjistíte, že Shredder není univerzální odpovědí na vše. Že mnoho hrozících konfliktů se dá eliminovat jen vhodně zvolenou verbální komunikací. A tak to má být.

Pokud jste již v klinči s útočníkem, pak je aplikace Shredderu doporučované řešení. Ať už jste ve stoje, či ležíte na zemi. Pokud nejste dostatečně blízko k útočníkovi, máte možnost využít údery či kopy, případně jiné metody, jak zkrátit vzdálenost. Dimitri pokaždé zdůrazňuje, že Shredder není samostatným konceptem. Dimitri v rámci svého systému vyučuje metody, jak se dostat do polohy, kdy již Shredder lze úspěšně použít. Jedná se o manipulaci protivníkova chování v před-konfliktní fázi, kdy se osoba teprve začíná chovat jako potenciální útočník.

Vše začíná od vhodného postoje směrem k útočníkovi. Otočte se k soupeři tak, aby ruce a prsty směřovali přímo k útočníkovi. Ačkoliv může takový postoj působit submisivně, vaše ruce i tělo jsou připravené v případě zkrácení vzdálenosti ihned začít se Shredderem. A jelikož jsou ruce rychlejší než oko, budete tak i v pozici, kdy budete moci ochránit své oči například proti letícím předmětům (písek, klíče, cigarety), proto tento typ postoje. Dimitri doporučuje se neustále hýbat a vzbudit tak dojem toho, že se cítíte ohroženi. Navíc tato taktika komplikuje útočníkovi vás zasáhnout, a vám naopak umožní prozkoumat okolí, jestli nejsou náhodou v blízkosti další útočníci, například jeho přátelé. Zkombinujte tak pasivní postoj se smířlivými slovy a řečí těla, která nebude přímo ohrožovat útočníka a je zde solidní šance, že se vám podaří celý konflikt zklidnit.

Tento aspekt chování je klíčový, zvláště, pokud se musíte bránit silnějšímu a většímu soupeři. Dimitri k tomu dodává:“Toto vše umožní průměrnému člověku předejít konfliktu za použití manipulace chování útočníka v konfliktu, který však již začal.“

Napsal: E.Lawrence

Přeložil: Jarda Kolcun

Zdroj: „Secrets of the Shredder – Dirty fighting goes legit!“ (Black Belt Magazine, March 2007, str.98–104)

• jk-