Sebeobrana - Reakční doby a rozhodovací proces 1/2

Vytvořil: Matěj Novák | Rubrika: Sebeobrana | Vytvořeno: 23.2.2014 | Zobrazeno 6263x

Na současném pohledu na reakční dobu v sebeobraně se podílí aplikace mnoha vědních disciplín a informace z příbuzných oborů jako je vojenství nebo provádění policejního služebního zákroku či střelectví. Na sebeobranu se nahlíží jako na řešení konfliktní situace nebo aplikované bojové situace. První pohled, kterému se budeme věnovat v tomto díle, přináší do sebeobrany více poznatky aplikované z vojenského vedení boje. Současná teorie nahlíží na reakční dobu v sebeobraně spíše jako na rozhodovací proces pod specifickým psychickým zatížením (stresem). Principiálně všechny současné teorie nahlížejí na reakční čas jako na dobu procesu zpracování informací v několika na sebe navazujících fázích. Každá teorie na stejnou problematiku nahlíží z jiného úhlu pohledu – pohledu svého vědního oboru.

Asi nejznámější teorie aplikovaná na základě armádních zkušeností je tzv. smyčka O.O.D.A. Jde o zkratku vytvořenou z počátečních anglických slov: Observe – Orient – Decide – Act. Autorem této teorie je plukovník amerického letectva John Boyd, který velel skupině pilotů v Korejské válce (1950 – 1953). Snažil se pochopit myšlení bojových pilotů v boji a najít cestu jak zrychlit jejich reakce v boji a tím zvýšit šance na úspěch. Výsledkem je dnes populární teorie, která je vyžívána i při plánování obchodních strategií nebo ve zpravodajství. My se ale podíváme, jak je využívána v sebeobraně. Je možná vhodné upozornit, že je zde nahlíženo na sebeobranu šířeji než jen jako na řešení fyzického útoku. Pojmově, zde máme obsahový přesah do sebeochrany. Ale o tom někdy jindy ;-)

Co tedy OODA znamená?

Observe – „Všímat si“ nebo chcete-li „sledovat své okolí“. Toto nám říká, že úplně na začátku je potřeba se kolem sebe dívat. Jinými slovy, pokud se kolem sebe nedíváte, neuvidíte nebezpečí a možná ho i přivoláte. Každý den naprosto automaticky analyzujeme své okolí, abychom eliminovali potencionální hrozbu zranění (a to i na podvědomé úrovni). Například když přecházíme silnici a chceme si být jistí, že nás nesrazí nějaké auto. Proč to tedy nedělat, když ve večerních hodinách vycházíme z baru nebo restaurace na ulici? Nejprve si „načetli“ prostředí, do kterého nově vstupujeme a byly tak schopni identifikovat případné nebezpečí, nejlépe dřív než najde vás. To ale již souvisí s dalším krokem.
Orient – „Orientovat se“. Jenom se dívat nám ale nestačí. Je nutné se v situaci zorientovat. Z pohledu sebeobrany jde o analýzu, zda neuvidíte nějaké nebezpečí. Například FAST Defense používá pro první dvě části této smyčky souhrnný pojem Awareness – „povědomí“. Mít povědomí o tom, kde se nacházíme – víme co se kolem nás děje. Notoricky známé taktické chyby jsou například běhání a zároveň poslouchání hudby. Pokud zaregistrujete nebezpečí, začne další fáze.
Decide – „Rozhodnutí“ – Vnímané podněty hrozby jsou porovnány s našimi předchozími zkušenostmi s jednáním v podobné nebo stejné situaci (na podobnou nebo stejnou hrozbu). Následně učiníme patřičné rozhodnutí. Například: jako řidič vidím brzdová světla na autě přede mnou, musím zabrzdit nebo se nabourám. (Při rychlosti 150km/h možná bude lepší se dívat tři auta dopředu…. :-)
Act – „Jednání“ – Sundám nohu z pedálu „plynu“, stoupnu na spojku a brzdu. Jde tedy již jen a o samotný pohybový akt.

Takováto podobná rozhodnutí děláme denně. Zajišťují nám, že se každý den vrátíme v bezpečí domů. Připadne vám to jednoduché a srozumitelné? Ano, ono se to tak zdá. Proto může snadno dojít k nedostatečnému pochopení a následné aplikaci. Pro aplikaci této smyčky je potřeba chápat další hlubší souvislosti. V průběhu let aplikace této teorie, se postupně objevovali další důležité doplňující informace.

Nejprve se zkoumal reakční čas na jednoduchou reakci (známý jeden podnět a známá jedna reakce – vidím světlo zmáčknu toto tlačítko, vidím brzdová světla, stoupnu na brzdu). Časem přišlo hledání odpovědi na otázku, jak se změní reakční čas při reakci výběrové. Odpověď přišla v podobě Hickova zákona, který nám říká, že přidáme-li druhý podnět do rozhodovacího procesu, čas výběrové reakce se prodlouží o 58%.

S postupem času si instruktoři uvědomili, že jim model jednoduché a výběrové reakce nestačí. Došli k závěru, že sebeobrana není jen o řešení útoku (jednoho či několika), ale komplexní situace. Vědci se proto zabývali nejenom počtem podnětů, ale komplexností reakcí, tedy více podnětů s různou významností a vzájemnou provázaností. V takovém případě se reakční doba prodlužuje o 31%.

S tímto souvisí také větší obtížnost. V souvislosti s tím je zmiňován Yerkes – Dodson zákon – optimální vzrušení efektivity chování klesá se zvyšováním obtížnosti a komplexnosti.

Zde jen již výčet jakými dalšími podněty v návaznosti na reakční dobu byste se měli zabývat:

Neznámé podněty.
Neočekávané podněty, které známe, ale v kontextu situace jsme je neočekávaly. Z praktických zkušeností zde mohu uvést reakci na hozené předměty. Doba trvání OODA smyčky je cca 1 sekunda – do zaregistrování neočekávaného podnětu v podobě letící sekery proti zasahujícímu policistovi do výstřelu ze služební zbraně.
Popřené podněty, pramení z postoje „Mě se to stát nemůže“, nebo „Bože dej, aby se mi to nestalo“. Asi nejčastější ekvivalent tohoto podnětu je situace, kterou osobně nejčastěji slýchávám – „To budeme řešit, až to nastane“.
Změna podnětu v závislosti na vnímání situace a práce se zpětnou vazbou.

To vše je ještě nutno vidět optikou toho, že se rozhodujeme na základě našich zkušenost i zkušeností přejatých, druhu a způsobu tréninku, který jsme absolvovali, či typu naší osobnosti a našeho nastavení mysli v konkrétní situaci. Při výuce sebeobrany jsem viděl naprosto diametrálně odlišné reakce na stejné podněty hrozby – „sporťačka“ nezatížená jakoukoli psychickou újmou ve spojení s řešením sebeobranné situace a oběti sexuálního anebo násilného trestného činu. Jejich smyčky O.O.D.A. budou velmi odlišné!

Jakmile porozumíme naší smyčce je čas se posunout k druhému stupni taktické aplikace smyčky O.O.D.A – pochopit smyčku O.O.D.A. protivníka. Jen tak můžeme tu naši učinit rychlejší (reakční čas kratší) a tak zvýšit naše šance na vítězství. Je také potřeba si uvědomit, že smyčka není jednorázová záležitost. Rozhodovací proces je taková nekonečná smyčka opakujících se kroků O.O.D.A., spouštějící se na základě zpětné vazby a aktuálních změn situace, a to pokud možno v co nejrychlejším sledu.

V tomto díle jsme se věnovali reakční době spíše z taktického pohledu. Příště se na rozhodovací proces podíváme právě z pohledu psychologie a na to co nám rozhodovací proces (reakční dobu) prodlužuje nebo dokonce celý proces zablokuje. Při výuce provádění služebního zákroku za pomoci bojových modelových situací, jsem několikrát viděl zablokování rozhodovacího procesu i na několik minut. Příčinou byla míra pociťovaného psychického zatížení (stresu).

-mn-

Související články:

Sebeobrana – Reakční doba a rozhodovací proces 2/2

Hickuv zakon

O Cooperově stupnici připravenosti a nejen o ní