rubriky článků

Jujutsu & Aikijutsu
Počet článků: 21

Sebeobrana
Počet článků: 59

Kondiční příprava
Počet článků: 21

Škola - informace
Počet článků: 14

Zajímavosti
Počet článků: 15


pravidelná cvičení

Jujutsu/BJJ
Pondělí 19:00:00-21:00:00
Vede: Matěj Novák, Jan Lalinský

jujutsu/BJJ
Středa 20:00:00-21:30:00
Vede: Matěj Novák, Jan Lalinský

aikijutsu
Pondělí 19:00:00-21:00:00
Vede: Miroslav Matějovský, Petr Batal

aikijutsu
Středa 20:00:00-21:30:00
Vede: Miroslav Matějovský, Petr Batal

Funkční trenink
Pondělí 18:00:00-19:00:00
Vede: Julia Demeková



Jak podpořit oběti sexuálního napadení

Vytvořil: Matěj Novák | Rubrika: Sebeobrana | Vytvořeno: 27.3.2010 | Zobrazeno 1888x

Překonat trauma ze znásilnění je velice obtížné, není na to univerzální plán a často je to otázka několika let. Blízké okolí hraje v zotavování ze znásilnění svou nezastupitelnou úlohu. Citlivé a podporující chování může zahnat depresi a urychlit zotavování, naopak pokud reakce okolí nepřichází žádná, je nedostatečná nebo dokonce opačná, než jakou bychom si ji představovali/y, může se proces zotavování výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit.

Pro osobu, která byla sexuálně napadena, je proto nejdůležitější, abychom jí projevili/y stoprocentní podporu a věřili/y jí. Nesmí se obávat zpochybňování svých pocitů či nedůvěry. Je důležité, aby měla pocit, že má kolem sebe lidi, se kterými může mluvit a kteří se budou snažit naslouchat jejím potřebám. Na sexuálním zneužití je podstatné, že se jedná o akt, ke kterému je člověk donucen proti své vůli, bez ohledu na to, kolik a jakého násilí bylo použito. Je nerespektována jeho vůle či mu není umožněno ji svobodně projevit. Vzhledem k tomu, že je silně narušeno sebevědomí, stejně jako důvěra v bezpečnost okolí, je nutné tuto důvěru jak v okolí, tak v sebe sama obnovit.

Následuje několik tipů na to, co může okolí dělat a co rozhodně nedělat, když chce někomu blízkému pomoci překonat trauma ze znásilnění či sexuálního útoku. Důležité je neustále brát na zřetel pocity oběti a nikdy po ní nechtít, aby dělala něco, při čem se necítí úplně dobře. Je nutné pamatovat také na to, že abychom mohli/y být účinnou podporou, budeme i my sami/y potřebovat někdy pomoct. Je dobré si vyhledat nějaké informace pro „druhotně přeživší“ (lidi v okolí, kteří přeživší/mu pomáhají se s napadením vyrovnat), abyste byl/a připraven/a na různé situace, které mohou nastat.

Jak se ne/chovat k osobě, která byla znásilněna

Co udělat:

Co nedělat:

Jak konkrétně postupovat?

Nekritizujte, neobviňujte

Nekritizujte oběť za to, že byla v danou dobu na daném místě, nevyčítej jí, že se víc nebránila či nekřičela, že o tom nezačala mluvit dříve… ani nic jiného. Sexuálně napaden může být kdokoli a kdykoli bez ohledu na věk, pohlaví, vzhled, oblečení atd. Bez ohledu na okolnosti NE znamená NE. Jakákoli kritika jednání oběti v průběhu útoku i po něm jí přikládá vinu, proto je nutné, aby vina zůstala tam, kde je její místo – tedy na osobě, která útok spáchala.

Pochopte

Naslouchejte a pokuste se pochopit, proč nebyla znásilněná osoba schopna zabránit tomu, co se stalo. Možná byla důvěřivá a vůbec to nečekala, byla omráčena strachem, bylo jí vyhrožováno či byla fyzicky napadena a obávala se, že když bude vzdorovat, bude to ještě horší.

Vyslechněte si důvody

Pokud vám o tom znásilněná osoba neřekla hned, vyslechněte si důvody. Možná měl/a strach z vašich reakcí, styděl/a se a bylo mu/jí trapné vám to říct. Možná vás chtěl/a uchránit před touto informací, možná si to chtěl/a nejprve sama promyslet nebo se rozhodl/a sdělit to nejprve někomu, kdo v tom není osobně zainteresován.

Pomozte rozlišovat

Pomozte rozlišovat mezi přáním, aby se to nikdy nestalo, a přáním udělat v danou chvíli něco jiného (nebýt v danou dobu na daném místě, říct něco jiného). Litovat toho, že člověk neudělal, co měl udělat, vytváří dojem, že to, co se stalo, je jeho vina. To, co se mu přihodilo, však nikdy není jeho vina!

Nezlehčujte

Nezlehčujte to, co se stalo, slovy „není to tak zlý“, „zapomeň na to“, „to nevadí“. Nechte oběť říct, jak přesně se cítí, a umožněte jí se s tím vyrovnat jejím vlastním tempem.

Ujistěte osobu, která si prošla znásilněním, že jste tu pro ni

Ujistěte ji o tom, že má vaši podporu, že jste tu pro ni a že tu budete i v budoucnu. Ubezpečte ji, že ji nebudete nutit mluvit o tom dřív, než bude připravena. Zeptejte se, jestli nemá někoho dalšího, s kým by se jí lépe mluvilo, nebo jestli nechce vyhledat odbornou pomoc. Nabídněte jí pomoc při domlouvání, pokud o to bude stát, ale dávejte pozor, abys jí nenutil/a do něčeho, na co není ještě připravena.

Nepřebírejte kontrolu

Sexuálně zneužití lidé se cítí poškození a trochu mimo sebe. Je důležité, aby byli opět schopni činit vlastní rozhodnutí, získali zpět sebedůvěru a sílu a dostali tak své vlastní životy pod kontrolu. Jejich okolí se často chová příliš ochranářsky a činí za ně rozhodnutí. Ptejte se, jak oni sami chtějí, aby jim bylo pomáháno, tím jim pomůžete dostat jejich život opět pod kontrolu.

Nestrašte ji/ho

Nechovejte se takovým způsobem, který by jim připomínal útok (např. nepřicházejte k ní/němu zezadu, neočekávaně se jí/ho nedotýkejte). Možná se vás bude chtít dotýkat, možná, že bude chtít, abyste ji/ho objal/a a uklidňoval/a, ale možná to nebude chtít až do té doby, dokud se nebude cítit úplně bezpečně – zeptejte se, co je lepší. Pokud je pro ni obtížné po útoku cítit emocionální či sexuální blízkost, nevnímejte to jako odmítnutí. Nechtějte po ní/něm, aby na sexuální napadení rychle zapomněla. Nevyvíjejte na ní/něj jakýkoli nátlak. Povzbuzujte ji v tom, aby vámi říkala, při čem se cítí pohodlně a bezpečně a jak by s vámi chtěla trávit čas. Pokud se mezi vámi objeví po napadení citová propast, zkuste ji neobviňovat. Obviňování nebo nátlak by jedině ztížil snahu se s tím vypořádat. Pocit, že člověku nasloucháte, ale zároveň i reagujete, může pomoci obnovit blízkost a důvěru.

Nepřenášejte hněv

Nepřenášejte na oběť hněv a frustraci, které na základě útoku pravděpodobně cítíte. Mohla by mít obavy z toho, že tím, co se jí stalo, zraňuje své nejbližší. Ujistěte ji, že víte, že to nebyla její vina, a pokud pociťujete hněv, že je namířen jen a pouze proti tomu, kdo útok spáchal, nikoli proti ní. Pamatujte, že prohlášením, že „vezmete zákon do vlastních rukou“, ničemu nepomůžete. Může vzbudit ještě větší pocit nebezpečí a úzkosti z toho, že jste tak rozrušený/á; oběť mít starost o to, že vás dostane do nesnází nebo že budete zraněn/a. Taky může získat pocit, že se jí to vymyká z rukou a že její potřeby jsou opět ignorovány.

Neobviňujte se

Neobviňujte se za to, co se stalo, protože jste nebyl/a s ní/m, nemohl/a ji/ho ochránit atd. Zodpovědnost leží výhradně na tom, kdo útok spáchal.

Nemluvte za oběť

Nemluvte za ni/něj, pokud si to vysloveně nepřeje. Když se jí/ho budou přátelé, doktoři/ky či policie ptát, jak se cítí, ať vždy mluví sám/sama. Když bude chtít mluvit s někým, kdo jí/mu není úplně blízký, ujistěte ji/ho, že pokud bude chtít, budete ji/ho při setkání doprovázet.

Povzbuzujte k lékařské prohlídce

Pamatujte, že ať už se rozhodne informovat o napadení policii nebo ne, měl/a by absolvovat lékařskou prohlídku. Bude potřebovat test na pohlavně přenosné choroby, v případě, že je obětí žena, těhotenský test. Dávejte ale pozor, abyste na ni/něj moc netlačil/a.

Neočekávejte toho od sebe příliš

Osoba, která si prošla znásilněním, bude potřebovat různé typy pomoci od různých lidí. Jeden člověk na to nestačí. I vám pomůže vědomí, že jsou i jiní lidé, za kterými může jít pro podporu. Někdy mohou dobří přátelé nebo kolegové/kolegyně pomoci způsobem, jakým vy nemůžete. Všechno nelze rázem zázračně zlepšit. Ale tím, že budete oběti důvěřovat bez obviňování a pomáhat jí dostat život zpět pod kontrolu pomocí naslouchání, respektování jejích pocitů a názorů a projevením péče, můžete způsobit velký pokrok a nastartovat proces uzdravování.

Zdroj: http://stopznasilneni.ecn.cz/